Ve druhém domácím utkání OP jsme přivítali Jestřábí Lhotu. Čekal se vyrovnaný boj a zápas vyšší úrovně.
To se potvrdilo hned od začátku. Oba týmy se snažily být na balónu, hrát fotbal a neudělat chybu. Ovšem v 9. minutě bylo už vše jinak. Po rozehrávce před naším vápnem se napřáhl Baško a krásným pasem našel Škopka, ten si jením dotekem hodil míč kolem obránce a naservíroval Pánkovi před Karbana. Ten chladnokrevně proměnil. Tatáž situace se opakovala ještě jedenkrát ale to už Pánek svoji šanci neproměnil. Pak nastal jeden ze zvratů v utkání. 23. minutu si budeme pamatovat dlouho, protože do té doby soupeř na hřišti moc nebyl. Obrana soupeře získala míč uprostřed hřiště a jeden z hráčů vyslal kolmici na nabíhajícího Mikeše. Tomu stihl sekundovat pouze Němec. Ten ho zkusil zastavit ale bohužel nedovoleně. Následoval volný přímý kop a červená karta. Z „přímáku“ padl gól a stav byl 1:1. I v 10 lidech jsme měli fotbalu co dát a byli jsme zdatnými soupeři. Z rohu mířil Dittrich i Škopek nad bránu a Pánek svůj pokus mezi tři tyče nenacpal. Ani soupeř si gól nepřipsal i když si vytvořil slibné příležitosti.
Druhý poločas byl už o něčem jiném. Do 55. minuty jsme se motaly kolem soupeřovi branky a po sérii rohů a autů přišel trest a opět z brejkové situace. Odvrácený balón z vápna se dostal až k unikajícímu Kubíčkovi a ten po 50 metrovém sprintu dopravil míč až do branky. Pro nás docela smolně protože míč proklouzl pod vyběhnut vším Kolářem jen o milimetry. Sám to glosoval: “ Docela jsem si věřil že to chytím, ale bohužel to dopadlo jak dopadlo. Bylo to o kousek“. Takže 2:1, ale i s tím jsme v šatně počítali řekli jsme si, že pokud dostaneme gól nic se neděje a pokusíme se jeden vstřelit. Bohužel jediný kdo to nepochopil byl náš kapitán Sova, ten si svoji nadměrnou agresivitou vysloužil, pro nás druhou, červenou kartu a šli jsme do devíti. Zbytek zápasu se odehrával více méně na naší polovině, respektive kolem našeho vápna. JL měli spoustu šancí ale dokázali využít pouze dvě a my jsme za půlhodinu byli všichni rádi, že jsme nedostali pověstného „bůra“.
Pavel Škopek:“ Zápas od začátku naznačoval dobrý fotbal, než nás srazily vyloučení. I do druhého jsme byli Jestřábí Lhotě vyrovnaným soupeřem, ale v devíti lidech se to proti zkušeným borcům hrát nedá. Myslím, že nám tento zápas ukázal jak se to dělat nemá a já věřím, že se bude už jen blýskat na lepší časy. V první řadě bych chtěl poděkovat soupeři za klidný výkon. Dále spoluhráčům, kteří zůstali a bojovali hrdě za Libodřice až do konce, protože to bylo opravdu vyčerpávající. A v neposlední řadě na dálku popřát Petru Strejciusovi hodně zdraví a ať se co nevidět vrátí na fotbalové trávníky.“